Souboj víra vs. strach začíná, ringem krouží hosteska v rukou držící číslo nového kola, v jednom rohu trenér dávající instrukce strachu, v druhém trenér podporující víru, gong otevírající nové kolo je tu! Takto zdlouhavě se dá popsat každodenní rutina odehrávající se uvnitř našeho myslícího ústrojí. V popisu záměrně zazněli dva trenéři. Paradoxem ale je, že my jsme ten trenér – a to na obou stranách tohoto pomyslného ringu. Tudíž máme otěže tohoto boje plně ve své moci. Tento souboj podstupujeme každý den hned na nastokrát!

Třeba hned z rána: Vstát dřív, nevstát dřív? Zacvičit si a protáhnout tělo, nebo se radši ještě chvíli válet? Jít nakoupit, nebo si vystačit se včerejším pečivem? Jít na seminář, či zůstat doma? Skočit přivítat na zastávku svého milovaného, nebo počkat až za námi přijde? Pochválit se, nebo se pohanit? Klání neznající konce… Víra říká vždy jedno a to samé: „Překonáš-li se, obohatíš tím svůj charakter a budeš opět silnější!“Kdežto strach vymýšlí jednu originální výmluvu za druhou: „Radši se budu šetřit, co kdybych se moc unavil.“ „Není potřeba, včerejší rohlík úplně stačí.“ „Na seminář, pche… Zbytečná ztráta času. Toto téma mám zmáknuté.“

Jak víra, tak strach mají moc silně zasáhnout náš život. Ale každý naprosto jiným způsobem. Strach má obrovskou touhu nám panovat, naproti tomu víra, čím je větší, tím nám skládá větší a větší pokoru.  Nechme tedy strach strachem a dejme co největší prostor víře, jen ať ho umlčí!

Dennodenně meče tasící, brnění si nasazující a na souboj se připravující jak strach, tak víra. Pochopte: s tímto soubojem, a především s jeho výsledky, jsme konfrontováni neustále! Možná i nyní při četbě… A to ačkoliv máte pocit prázdné mysli. Nevěříte? Možná vám zpočátku blesklo hlavou: „Na Dreamlife je nový článek! Nejprve se raději podívám, jak je dlouhý. No ale co když mně nezaujme jeho úvod, musím ho dočíst až do konce? Nebude to ztráta času?“ A vidíte to – opět jeden z dlouhé řady soubojů. Strach našeptávající do levého ucha: „Je to ztráta času, tohle téma máš zvládnuté!“Naopak víra hrdě a sebevědomě sedící na vašem pravém rameni velící: Překonáš-li se, obohatíš tím svůj charakter a budeš opět silnější!“ Pokud jste se ale četbou prokousali až sem, dokázali jste strach umlčet. To se jistě úplně všem také nepodařilo! Vaše víra moudře poznamenala: „Koho jiného chceš poslouchat, než lidi naladěné na stejnou frekvenci? I tento článek pro tebe jistě bude přínosem.“ Tak co, našli jste se v tomto odstavci?

Stačí si pouze uvědomit, že tento souboj je tu neustále. Můžeme ho buď akceptovat, nebo odmítat a přehlížet. Pokud jsme ho doteď přehlíželi a nevěnovali mu ani malou pozornost, nenastal právě nyní čas na změnu? Možná se ho snažíte přehlížet již dlouho… A teď: Je to tak správně, nebo ne? Záleží na tom, zda jste se svou současnou situací spokojení. Neboli: Kam vás toto akceptování, či přehlížení přivedlo? Jste spojokojeni se svou současnou životní situací?

Budeme-li dělat stejné věci stále dokola, budeme také vždy dostávat stejné výsledky!

Neustále se tedy zapojujte do tohoto souboje a nepřehlížejte ho se slovy: „Ono to nějak dopadne…“ Zaměřte se na vašeho odhodlaného společníka v pravém rohu – víru! Proč byste se také měli soustředit na toho v rohu opačném? Myslíte, že by vás poslechl? Vždyť on ví přece všechno nejlíp! On se cítí dokonalý a mezi jeho vlastnosti patří, že se nehodlá měnit! Vždyť to přece nemá smysl vůbec se s ním bavit. Soustřeďte se na víru a na ni upírejte co nejvíce pozornosti a ona se vám štědře odvděčí. Kdy a jakým způsobem se nedá tak snadno určit, avšak s čím větší intenzitou do ní budete pumpovat svou energii, o to větší vaše odměna bude!

Nakonec se společně podívejme k čemu došel Napoleon Hill díky svému 20 letému bádání, jež shrnul v knize Myšlením k bohatství v kapitole o víře:

– Víra je „věčným elixírem“, který myšlenkám vdechuje život, sílu a činorodost.
– Víra je odrazovým můstkem pro nashromáždění veškerého bohatství!
– Víra je základem všech „zázraků“ a všech záhad, které nelze analyzovat vědečkými metodami.
– Víra je jedinou známou protilátkou proti neúspěchu.